V zákoutích duše

19. prosince 2009 v 16:57 | Viviana Mori


Chtěla bych vědět něco víc. Vidím ho, ale jako by byl jen stín vystupující ze tmy. Krásný stín. Zná zlo stejně jako já. Možná lépe. A přesto v jeho očích vidím dobro a lásku, takovou, jakou jsem už dlouho k nikomu nepocítila.
Pokaždé když mě osloví, mám chuť se ho dotknout, líbat ho a smát se i plakat. Možná je on ten, koho hledám.

Nevím proč, ale cítím, že brzy budu volná. A jde z toho na mě zima. Volnost je nebezpečná, přináší s sebou falešný pocit moci. A už zase vidím ty šikmé modré oči, dlouhé copy a ten její krásný smích. Mé dávné milované kamarádky. Změnila se. Rozplynula se na divně vonící dým. Říká, že je taková moje temná stránka , zlá síla a chce si se mnou znovu hrát, a já jí pořád opakuju, že je to slabý. Nade mnou nevyhraje, protože mé dobro je daleko silnější a hry s ní mi připadají oplzlé, nudné a zbytečně patetické.
Nejlepší je se jí vysmát do toho bledého xichtu. To pak uteče, že člověk ani neví jak a já se můžu nadechnout a vnímat vůni světa.


Přála bych si, aby byl šťastný. Aby se necítil sám a abych mu mohla dát pocit, že mě se bát nemusí. On ne. Tolik mě mrzí, že o jiných lidech si to netroufnu tvrdit. Budím strach, aniž chci, prorůstá mnou, ale jak by mohl něco znamenat, když mé ruce stále dokážou hladit, mé rty se stále dokážou smát a říct, mám tě ráda.
Přála bych si obléknout si dlouhé šaty. Vyjít do temných ulic, se stejným odhodláním jako dřív a odhalovat další tajemství. Vypustila jsem na svět jen pár krůčků. Ten svět na mě ještě čeká.


A jednou bude krásnější, než kdykoli dřív.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | Web | 30. prosince 2009 v 11:18 | Reagovat

Popravdě řečeno.. Nevím co k tomu napsat... Ale je to moc pěkný..;) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama