V bolesti a vzteku

19. prosince 2009 v 20:21 | Viviana Mori
Chci napsat, jak se teď cítím. Všechno mi dneska padá na hlavu. Chce se mi brečet, křičet, vztekat se...

Připadám si strašně osamělá. Ne, nepřipadám, já osamělá jsem. S kamarádama se pytel zrovna neroztrhl, nikdo mi nezavolá, ani nenapíše, když už někomu napíšu já, neodpoví, nebo mi napíše že je někdě mimo a nemá na mě čas.

Připadám si jako úplná nula, jako trapka, ošklivka, jako někdo, kdo miluje něco, co mu nikdy lásku neoplatí...

Jsem tu úplně sama, nic mě už nebaví, mám strach z budoucnosti, ze všeho...

Připadám si jako zmuchlanej papír, vzhozenej do popelnice.

Chci šetřit svoje tělo, tak to nebudu zapíjet rumem, ale mám největší chuť to udělat.



Nejhorší je, že si tak osaměla nepřipadám jenom dneska, ale už hezkou dobu.



Nechápu, jak někdo může tvrdit, že mu samota vyhovuje.



Mě teda drásá až na kostní dřeň.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bels Bels | Web | 22. prosince 2009 v 13:45 | Reagovat

Taky si tak mnohdy připadám. Pak jdu s někým ven a ono se to na chvíli zpraví. Ale pak to přijde zas. Dnešek je jedenáctej den, co jsem nikde nebyla a už mi slušně hrabe. Zejtra jedu do Brna  nakoupit nějaký dárky - s tátou. A ven se dostanu až někdy v sobotu, pokud to vůbec půjde a pokud se do té doby z tý samoty nezblázním.

2 Lizz Lizz | Web | 30. prosince 2009 v 11:17 | Reagovat

Myslím, že tě chápu, ale nemůžu to říct určitě... Protože já jsem přesně jeden z těch, co jsou sami rádi... :)(Ono po tejdnu na intru - kdo by nebyl...xD) I když všeho moc škodí... A když už je i tý samoty moc... Doufám, že se to brzo zlepší..;) Ale zároveň se mi nechce věřit, že by někdo takový jako ty neměl aspoň jednoho kamaráda nebo kamarádku, na kterého (kterou) by se mohl v takových chvílích spolehnout...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama