Je mi zima

9. listopadu 2009 v 22:36 | Viviana Mori
Nejautentičtější. Již nemám více slov. Je mi jenom zima.


Je mi zima


nezlobte se,
ale ten stav je jako klobouk

sem tam z něj spadne do očí prach

to je ovšem tím, že ve slunečných dnech
se válí zapomenut pod topením

pak v zimě při nošení
znemožní pohled vzhůru


a já zase, se strnulou šíjí
nemůžu dál než na sever

listí jsem sfoukla ze stolu
i vyčesala ze zpocených vlasů
a vyčistila nehty



můžu ještě chvíli kouzlit
ale potom možná navždy pssst



navzdory tomu, jak se cítím před spaním
a i přes den uvnitř
musím věřit, že budeme zase děti
zdraví, krásní
s bačkůrkami s obrázky


je tam slunce
žhne a tepe, ale někdy spálí rozum


pak si myslím, že jsou světy jako kdysi
s modrou oblohou ve společnosti tisíců zpřízněných duší


a ne tam, kde můžu už dnes


o samotě zemřít

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míra Míra | 9. listopadu 2009 v 22:50 | Reagovat

Vivi,
moc se ti to povedlo. Strašně moc z toho čiší upřímnost, opravdu moc a tak to má být. Z té básně hodně cítím. Spoustu věcí, co by nemělo být.
Nevěřil bych, do jaké písemné formy jde dát upřímnost a vylití si srdce. Upřímnost nemá hranic, je potřeba to ventilovat a někomu se svěřit. A jsem rád, že blog o tohle není ochuzen.

2 Lawiane Lawiane | Web | 12. listopadu 2009 v 18:48 | Reagovat

Souhlasím s Mírou, moc hezky napsaná báseň a moc hezky napsaný předchozí komentář. Nemám co jiného dodat.

3 Lian Lian | Web | 16. listopadu 2009 v 6:36 | Reagovat

Pěkné a obrazné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama