Ze rtů ti číst neumím - Šok (2. kapitola)

18. května 2009 v 21:57 | Viviana Mori
Pozn. autora: Tato kapitola a vůbec celá tato povídka mi nějak plyne pod rukama sama. Já ji neovládám, to ona ovládá mě. Neřeším literární stránku, ani akčnost. Prostě tohle je reálný život, nic vyšperkovaného. Při psaní jsem se opravdu nenudila a zapomněla jsem úplně na svět kolem sebe. A nevim, jestli mi z toho nevylejzá slušnej odvar slátaninky :-D Ale psát to asi nepřestanu.
Moc se bavim :-)

Ze rtů ti číst neumím - Šok (2. kapitola)


Tiché kroky mířily ke sborovně. Trochu se jí třásly ruce, jak byla nervózní. Nenávidím ho, nenávidím, říkala si. Nechtělo se jí chodit mezi lidi, stačilo jí, že je ve škole obklopená hejnem zlobivých dětí a arogantních kolegyň. A to se bude muset ještě natřásat před tolika jinejma ženskejma . Určitě to budou nějaké náboženské fanatičky či éterické víly, po kterých bude Lukáš slintat jako po kachně její babičky každou neděli. Proč by to vlastně měla dělat? Tu bolest nezahojí nic. Akorát si přidělá další stres.

Ach Lily, nemělas chtít, aby tam chodil s tebou a vůbec jsi na to neměla kývnout, povzdechla si a v tom jí výhled zavalil stín.

"Dobrý den paní učitelko, tak jsem tu jak jste si přála…"
Otočila se a spatřila maminku Petra. Byla to velmi obézní žena s mastnými špinavě blonďatými vlasy. Neměla v lásce rodiče svých žáků, většinou to byli podivné typy, ženy bez práce s hromadou dětí, otcové mafiáni či rodinka s oblibou hrabat se v popelnicích. I teď do ní trochu hrklo. Žena podivně zapáchala.

"Ehm… jistě, ovšem jdete trochu brzy. Chtěla jsem si s vámi promluvit o vašem synovi. Víte, je trochu…"

"…roztržitý, ano to je, ale nezlobí vás snad, že ne? Víte já celý den makám v trafice a strýc ho vedl vždycky trochu zkrátka, tak se na něj nezlobte a kdyžtak mu dejte malej pohlavek…"

"O to nejde, on mě vlastně vůbec nezlobí, jen mé kolegyně neposlouchá. Já s ním problém nemám, co mu řeknu to udělá a to co má zakázané nevyhledává, jen jakmile ho nedávno
třeba pan zástupce požádal, aby neházel pytlíkem od brambůrků po chodbě, rozházel tam i ostatní odpadky co měl v tašce a utekl do třídy. Já pak mám jako jeho třídní veliké problémy a ostudu."

"Ach, no to víte, on nemůže mít kolem sebe více než jednu autoritativní osobu, je zvyklý poslouchat jen jednoho člověka, čili když poslouchá vás, ostatní poslouchat prostě nemůže. To je logické."

Ženě v tu chvíli zazvonil telefon. Začala do něj sprostě hulákat a pak jen tiše zamumlala: "Naschledanou" a kymácela se ke dveřím.
"Naschle…" Zamumlala Liliana potichu a udiveně zírala před sebe.

Blázinec, ten můj život je jen blázinec.


*


"Lily, máme tam být ve čtyři, už to skoro nestíháme!" Křičel Lukáš a utahoval si opasek u džín. "Hele Lil, ty kalhoty jsou mi malý, já tam asi nepudu, vlastně jsem zapomněl, že ještě musim utřít prach…" Krčil čelo a kriticky se na sebe díval do zrcadla. Už si představoval, že po něm někdo bude chtít, aby si vzal krátké tričko, které odhalí jeho porostlé břicho a kroutil se jak žirafa v záchvatu kašle. Ne, musí se z toho vykroutit.
"Ty Luky, opovaž se z toho vymlouvat! Sám sis to vymyslel a pro mě to je taky docela utrpení , chceš mě v tom snad nechat samotnou?" Lilyiny modré oči se vyčítavě zahleděli na jeho tvář.
" No… fajn. Už ani jedno slovo na protest!" A rukou naznačil, že si zamyká pusu. Ovšem mlčet moc dlouho nevydržel.
"Ty jdeš jen takhle?" Vykulil oči.
"Jak jen takhle?" Optala se otráveně.
"No jenom tričko a legíny. Já myslel, že vy ženský nosíte na tyhle tance sukně s rolničkama a korálky na čele…"
Zadívala se na něj, jako kdyby spadnul z višně. Tohle bylo na ni moc. Jeho vážný výraz při tomto proslovu ji přinutil k výbuchu smíchu.
"Ty seš magor, já přece nejsem žádná profesionální břišní tanečnice! Byla bych v tom akorát směšná! Prostě jdu takhle a hotovo… A ty by sis neměl brát tak upnutý kalhoty, jednak nejsi žádnej diskant a bude se ti blbě tancovat…" A znovu se rozesmála.
Šel se tedy převléct. Nebyl rád, že si z něj utahuje a že jeho mužská ješitnost utrpí takovou újmu, ovšem něco ho uvnitř příjemně hřálo. Především to, že se dokázala smát tím způsobem, který už za tu dobu málem zapomněl.


*


Na podlaze bylo rozprostřené tyrkysové linoleum. Zem nepříjemně studila a Lily doufala, že není špinavá. Proč mi nedošlo, že se budu muset přezout? Na příště si koupim cvičky, pokud nějaké příště bude. Přemýšlela a zhrozila se zrcadel, které se táhly podél všech čtyř stěn. Podívala se na sebe a chtělo se jí brečet, světle hnědé vlasy měla podivně zplihlé, ačkoliv si je těsně před odchodem myla a vyfoukala. Táhly se kolem oválného obličeje a připadalo jí, že tak zvýrazňují její dětsky zaoblené tváře. Její bílá, téměř až průsvitná pokožka vypadala v onom světle poněkud flekatá. Otřásla se a začala přemýšlet nad možnostmi, jak si stoupnout, aby se neviděla ani v jednom zrcadle. Jediná možnost , kterou našla, představovala stát zády k sálu, čelem přilepená ke stěně v rohu. A to asi nebude možno.
"Wow, hezký viď?" To už za ní přišel i Lukáš. Přes rameno táhl její tašku s pitím a mikinou a hravě se uculoval.
"Hm, fakt nádhera…" Ironie v jejím hlasu nešla přeslechnout.
"Klid holka, bude legrace… Až uvidíš, jak nám to krásně půjde…" Jemně jí štípl do tváře.
"Nech toho, víš že tyhle tvoje projevy nenávidím" Zasyčela a Lukáš si následně třel bolavé místo, kam ho praštila.
"Au, ty se nezdáš…To jsme tu jediní?"
"Jsme tu brzo, víš. A navíc, třeba o to nikdo jinej neměl zájem… Taková prdlotina…"

Vyprskl.

Mezitím do sálu vstoupili dvě ženy v barevných šatech s odhaleným pupíkem. Lily obdivovala jejich odvahu. Obě musely být
již v pokročilém věku a obvzlášť ta jedna měla k postavě modelky velmi daleko. Sedly si do rohu místnosti a vypadalo to, že párečku nevěnují sebemenší pozornost.

"Tak vidíš, sami tu nebudem drahá…" Pravil vážným hlasem, ovšem hned na to se rozchechtal na celé kolo a pořádně nahlas. Nemohl si pomoct, rozhodl se, že ponížení už stejně neuteče, tak si ho alespoň pořádně užije se vší parádou.
Ten smích byl tak trochu hysterie, ovšem taková ta příjemná, co vás přepadne třeba když moc dlouho pracujete a pak už je vám všechno jedno a vy se smějete naprosto všemu. Přešel místnost k oběma ženám a chtěl se pokusit dát se s nimi do řeči. Jedna, zalknutá a patrně trochu vyděšená z jeho smíchu kapičku couvla do rohu a v úžasu se podívala na svou společnici, která se tvářila spíše tázavě.

"Nazdar dámy, tak jste se rozhodly pořádně rozvrtět život? Já jsem Lukáš Malík, přemluvil jsem támhle Lily, aby se mnou chodila tancovat… Totiž víte, já tancovat chodit nechtěl, to ona mě přemluvila… Ale já jí to zařídil… Aby… No prostě jsme tu a tak jsem si říkal, že je to skvělá příležitost poznávat nové lidi a…"

Lily se začala chytat za hlavu. Musí se pořád chovat jako dítě? Byl sice o pár let mladší než ona (spoustu jejích známých se divilo, že má mladšího přítele), ale to ho neomlouvá, aby se choval a vyjadřoval jako tatar. Než stihla dojít k němu a promyslet si peprnou poznámku, promluvila štíhlejší žena. Měla dlouhé černé vlasy, vzadu sepnuté do copu a vypadala, jako by schválně špulila rty. Namalovaná byla tak, aby zamaskovala svůj věk, ovšem viditelné vrásky pod vrstvou make-upu prozrazovaly, že jakákoli mladistvost je na ní jen hra.

"Velmi mě těší, pane… Jakže jste to říkal? Já jsem Vilma a to je Milada a upřímně vám vyjadřujeme obdiv, že jste se rozhodl k takovému kroku jako muž. To my bychom ty naše starý povaleče nedostali ani na nákup, že?" A rozesmála se nepříjemným zvonivým smíchem. "Už jste někde tancoval? Máte krásnou postavu!"

Lukáš se začervenal a maličko povytáhl horní ret, tak jak to dělával, když mu přecijen nějaká situace připadala krapet trapná. Za to Lily zrudla a říkala si, že to snad není možné. Vždyť ona s ním normálně flirtuje! Taková stará baba!

"Ehm… No víte, já hodně sportuju, ale netancoval jsem nikdy. Však víte, jak jsem říkal, jsem tu jen kvůli Lily. Lily, pojď se seznámit tady s Vilmou a Miladou, jistě se ti budou líbit."
Liliana naklonila hlavu na stranu a rty naznačila, že si snad musí dělat srandu. Potom se však strojeně usmála, jak to měla za ta léta nacvičené a svižným krokem si to namířila k oběma ženám.

"Dobrý den. Jsem Liliana Černá a tady můj, vám už známý přítel mě bez mého souhlasu přihlásil na tento kurz. Doufám, že to bude alespoň stát za to, když už jsem ho musela tak složitě přemlouvat a když už se tu hodlá takhle ztrapňovat."
Poslední větu však již zašeptala směrem k němu. Ženy ji nemohli slyšet. Podívali se znovu na sebe, obézní Milada si odfrkla a už si nevšimla, že Lily popadla Lukáše za ruku a tahala ho na druhý konec sálu, který se pomalu, ale jistě zaplňoval.
Lukáš s překvapením zjistil, že tu není jediný muž. Byli tu ještě asi dva, jeden vychrtlý floutek s nátělníkem a kravatou (kombinace jak z 60. let, pomyslel si Lukáš) a druhý robustní zrzek
s hustým černým obočím.

Tak nevim nevim, pomyslel si. Tohle bude vážně mazec. A jak tak nad vším přemýšlel a snažil se Lily vytrhnout, přišlápl jedné dívce sukni. Dívka se lekla, zakopla a natáhla se na zemi.

"Ježišmarjá, já se vám strašně omlouvám! Jste celá? Dneska nemám den…." A tentokrát se opravdu tvářil zkroušeně.Podával ji ruku a zdvyhal ji na nohy. A pak si uvědomil, že ta dívka je moc hezká. Pihovatý obličej ji rámovaly blonďaté vlasy, stažené do dvou culíků. Růžové tričko s decentním výstřihem obtahovalo její drobnou štíhlou postavu a dlouhá sukně s květinovým vzorem z ní dělala princeznu z pohádek. Chvíli se na sebe dívali, on do jejích modrých očí, ona do jeho hnědo zelených a pak tiše prohodila: "To nic."
Červenala se. Muselo to být pro ni trapné, první hodina kurzu a už se válí po zemi, pomyslela si Lily. Za normálních okolností by jí bylo toho děvčete líto, ovšem teď cítila trpké zadostiučinění. Příště jí tu sukni přišlápnu asi já…
Pak se zamyslela… Ne. Ona za nic nemůže. Za to ty se těš, po téhle hodině… A pohledem hodila po Lukášovi, který však jen pokrčil rameny a začal rozmlouvat: "Takový malý pískle, jak koukala, bude z toho mít šok, holčina! Nekoukej na mě tak Lily…"
Klid, jenom klid, říkala si a zhluboka se nadechla. I ta nejhorší hodina má jen šedesát minut.
"Teď jen otázka, jestli na těch šedesát minut vystačí má dávka trpělivosti…" Zamumlala si pro sebe.
"Cože?" Lukáš se k ní tázavě přiblížil ještě víc a na chvíli přestal věnovat i tu poslední pozornost ruchu kolem sebe.
"Ále nic, já jen, že už se začínám docela těšit."
"Ale to je super! Mám z tebe radost!"
Jo, těším se akorát na to, jak ti venku nakopu zadek. Pche.

Zatím se čekalo na lektorku. Hlavně, aby byla příjemná, říkala si Lily. A né moc hezká, aby se Lukáš nezbláznil z tolika nových vjemů. To bych už asi nevydechala.
A pak jí najednou spadla čelist… Jak to tak vypadalo, bude je vyučovat chlap! Stál ve dveřích a mile se usmíval na všechny příchozí. Byl to takový zvláštní typ. Vypadal mužně, rozhodně netrpěl nedostatkem svalů, avšak byl bez vlasů. Mohlo mu být něco kolem čtyřiceti a byl oblečen naprosto obyčejně. No, možná trochu moc vypasovaně, říkala si Lily. Ale to se poddá.

Oněměl i Lukáš. Veškerý humor ho přešel a jeho naděje na vtipné odpoledne byly pryč. V duchu si představoval, jak ho bude trénovat krásná mulatka nebo někdo jako Shakira, kdo se ho bude dotýkat a přesně ho vést k oněm správným břišním kreacím. A teď… Taková rána. Nepřežije to.
Lily se tvářila zadumaně. A pak se rozhodla, že nakopávat Lukášovi zadek už nebude po dnešku třeba.

Mrkla na svůj odraz v zrcadle a řekla Lukášovi: "Měl jsi pravdu, myslím, že dneska legrace opravdu bude…"

Oněměl doopravdy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janik Janik | E-mail | 18. května 2009 v 22:30 | Reagovat

Tak tajta povídka rozhodně vede:-). Je to čím dál tím zajímavější. Jen škoda, že nedošlo na Lukášův nakopaný zadek, ale pěkně to schytal a dobře mu tak :-D.

2 Floriziel Floriziel | 20. května 2009 v 21:02 | Reagovat

Dobrá ulejvárna ze života. :);)

3 Viviana Mori Viviana Mori | 20. května 2009 v 21:31 | Reagovat

Flori: A nemyslíš to spíš tak¨hle: Dobrá patlárna mozku?

:-P

4 Míra Míra | 19. října 2009 v 16:32 | Reagovat

Tahle kapitola je suprová, tohle si Lukáš zasloužil. Lili ta mohla krásně usínat se škodolibým úsměvem na tváři. Jinak to to krásně navazuje na první kapitolu, jen tak dál zlatí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama