Náš výlet do Toskánska - Část první

12. května 2009 v 22:04 | Viviana Mori
Jsem definitivně zpátky. Ach ach. Nikdy bych netušila, že je možné cítit své problémy tak vzdálené a nepodstatné. Tam v Itálii jsem cítila svou školu tak daleko a tak malou, že mi připadalo, jako když neexistuje a pokud ano, tak to je nic oproti tomu, jakou naději, sílu a hromadu zážitků mi dává možnost poznávat tuto zemi.





Tento zájezd byl naplánován již rok před jeho zahájením. Původně se mělo ject na Dolomity,
do hor, kam jsem opravdu chtěla. Toskánská městečka mě zase až tolik nelákala a spíš jsem chtěla horské dobrodružství, lanovky, a tak. Nicméně více lidí z máminé školy hlasovalo pro Toskánsko.
Říkala jsem si teda "Dobrá". Alespoň tam nepojede táta, jelikož ho chození po městech nezajímá.

Všechno se to beztak zdálo hrozně daleko. Nicméně čas je neúprosný a tak se stalo, že ve čtvrtek 7.5. 2009 jsme vyjeli ze zastávky metra B, Nových Butovic směr Rakousko - Itálie.
Netěšila jsem se. Nedokázala jsem si představit svého přítele a svou mámu v jedné skupince, ve kterých budeme chodit. Bála jsem se trapasu. Máma je občas hrozně otravná. Taky jsem se místo Itálie chtěla připravovat na závěr školního roku, který se zatím pro mě zdá velmi nepříznivý.
Snažila jsem se mámu přemluvit, abych zůstala v Praze. Ovšem nešlo to, vše bylo zaplacené, bylo nahlášené moje jméno, číslo pasu a kdybych nejela, propadlo by nám 7 tisíc. Holt se nedalo nic dělat.

Tašky jsme měli nehorázně těžké. Máma brala spoustu jídla, které bychom v životě nemohli sníst. Samozřejmě se vezl i nějaký ten alkohol, jak pro dospělé kantory tak i pro nás dvě "děti".
Táta nám pomáhal nést tašky, tak jsem se bála, aby před Mírou neplácal kraviny a neměl pitomé otázky. Naštěstí to proběhlo celkem dost hladce a příznivě. S Mírou jsme se potkali už v metru, já si odstoupila od rodičů a kecali jsme. Ačkoliv jsem se snažila házet úsměvy a naději na všechny strany, někde uvnitř mi bylo kapku úzko a smutno. Nechtělo se mi opouštět domov.

Autobus přijel přesně na čas, což mi připadalo jako zázrak. Předtím jsme se ho s Mírou nemohli dočkat a tak trochu jsme blbli. Pak jsme nasedli a noční jízda začala. Odjížděli jsme totiž ve čvrt na dvanáct večer.











Snažila jsem se moc nepít, protože už se znám a dobře vim, jaký nervy mám z nemožnosti dojít si na WC kdykoli chci já… Ovšem už i v tomto jsem se zlepšila a celkově byla ve všem více v
klidu. Jediné, z čeho jsem měla opravdový a děsně "bárbínkovský" strach byl můj vzhled. Většinou mě už jen jedna jediná noční cesta poznamená a vypadám tak divně flekatá, pomuchlaná a zplihlá. Nebo jsem tak alespoň vypadala na předešlých zájezdech. Ten první byl směr Dánsko a Švédsko a druhý Anglie. No… Jenže od té doby jsem zhubla 10 kilo a taky zestárla, čili možná proto to bylo lepší a já si zase tolik nestěžovala. Prostě pohoda klídek tabáček.


Poměrně brzo jsem se rozhodla jít spát. Předtím jsme poslouchali Roxetty a oni mě tak krásně uspali, no nedivte se… :-D Ovšem neusnula jsem hned, jen jsem tak odpočívala. Tvrdě jsem usnula až k ránu, předtím, než jsem se stihla pokochat nádherným výhledem na Alpy.





Naše první zástavka mířila do italského městečka Ferrara. Poprvé jsem s chutí brala na takovémhle zájezdu foťák do ruky a fotila co jsem mohla. Bohužel jsem měla malou paměťovku, takže se muselo šetřit. V tomhle městě na mě nejvíce zapůsobila jeho katedrála. Koupila jsem si tam svíčku a zapálila ji. Pak jsem ještě chvilku pozorovala, jak hoří…













Jinak ten den jsem se taky stihla poprvé nasrat, a to na mámu, která chtěla se svou kolegyní Majkou o rozchodu procházet především tržnice. To má přece i v Praze! Samý tyhle šmejdský věci! S prominutim. Tak jsme se pak s Mírou oddělili a šli na cigárko. Brouzdali jsme uličkami, pak seděli odděleně na patníku před katedrálou, debužírovali a bylo nám fajn.












Ferraru nám přidělili k našemu Toskánskému programu. Vlastně ani nevim, co je na něm tak zvláštního a proč je památkou Unesco… No, tak nejspíš se tam dochovaly nějaké ty středovaké hradby a nějaké domy a tak, ale nějaká úchvatná architektura to dle mého názoru není. Také je tam naprosto překolováno, ti lidi tam jsou snad fanatici do ježdění. A to prej i jezdí a běhají po těch hradbách! To už je fakt slušně ujetý….






Tato celodenní prohlídka ve mně zanechala dojem "Nic moc". Ovšem bavila jsem se dobře, po boku Míry, někdy i mámy a tak… Máma a několik dalších si šli pak dát voraz do parku a já s Mírou a většina spoluúčastníků jsme se šli ještě podívat na jakousi bránu a hradby. Všude lítalo takové podivné chmýří, nevím z jakého stromu to je, ale měli jsme ho všude ve vlasech a někdy se nějakému nešťastníkovi povedlo ho i spolknout. Fujky.











Byla to pohoda. Máma furt měla katastrofický scénáře ohledně hotelu. Pořád vykřikovala, že tam budou jenom kadibudky a pak se tomu smála. Jenže kadibudek se nedočkala, ubytování bylo překvapivě opravdu luxusní. První noc jsme spali přímo ve Ferraře. Přes silnici jsme měli nákupní centrum, takže večer jsme se vydávali na nákup coly, cigaretek a tak...

Taky nás překvapila venkovní jídelna a klece s elektrickými šoky na zabíjení hmyzu.
A jídlo bylo výtečné, ale Italové jsou teda dle mého názoru žrouti, protože dávaji první chod - těstoviny, většinou tak porce pro normální oběd. Ovšem to není vše, poté přijde maso s oblohou - taktéž porce na vydatný oběd a nakonec zákusek. Och, můj ubohý žaludek málem praskl, a nejen můj.

*


Těmhle koulím jsme se smáli...












Cola... naše milovaná dávka síly...

S Mírou jsme pak na pokoji pili ještě vodku, smutně se rozloučili (jelikož se předpokládalo, že Míra bude mít jednolůžkový pokoj sám pro sebe, nicméně byl přidělen k jistému starému pánovi, který sice nepatřil k našemu školnímu klanu, ale prostě s námi jel a nikdo na pokoji nemohk být sám).

Usnula jsem rychle, poklidně a příjemně zvědavá na další dny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | Web | 13. května 2009 v 21:21 | Reagovat

Jeje tlk to vpadá, že se ti tam líbilo..xDD jj ten první komentář.. mno radši bez komentáře... a ten řetězák,,,, nudila jsem se..xDD o TAčku..xDD áíá bude i pokračování toho výletu??:) btw. ty fotkyj sou ěkerý moc pěkný...:) a pěknej nove dess...:)

2 Lawiane Lawiane | Web | 15. května 2009 v 13:24 | Reagovat

Wow ty to máš, ale poctivě zdokumentovaný :-)
V Itálii jsem byla jenom u moře a to tam uplně dole v té botě a nebylo to nic extra.
P.S. Máma mi do té Anglie též nabalila jídla jako kdybych byla snad stokilová a musela se neustále cpát :-) Sem toho tak 70% vezla zase zpátky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama