Má podzimní symfonie

4. března 2009 v 14:05 | Viviana Mori
Jedna z mých posledních básní... Báseň, která přišla jako tichý zázrak. Jako blesk z čistého nebe.

Vzpomínky, uvědomění... Jsem podzimní dítě, miluju podzim. I tahle báseň je pro mě podzimní, ačkoliv se děje všechna roční období. Považuji ji za svůj druhý vrchol... (první byla báseň Múza, později taky zveřejním)

Věnována těm, kteří se mnou mohou trávit téměř každý den, avšak nepoznají víc než moji tvář. Ale i to je ocenitelný výkon, zvlášť když ji skrývám za vlasy.

Děkuji vám všem.


Má podzimní symfonie


Víš,
je to můj poločas.
V pytlíkách čajů po večerech strádat,
líně
dát prsty
ke klavírním rtům,

(ač v neumění hledat)

v podkroví snídat
pohledy na ptáky.


Což nemáš sny?


Umět jen hrát...
na lískové oříšky umělců balad,
přípít si na další šance

"něco lidem věnovat,"

pak na čas,
na déšť
na pády


(už nepůjde si vzpomenout).


***

Na kolotočích sedáváme znova,
když podzim se opírá o jehličí.

Těžko říct kam půjdem spát...

Všechny skrýše už vítají šťastné

"četné rámy bez fazony"



- ty příliš suché tváře

mají dnes od tebe

body navíc.



*



Jo.

Jsme muzikanti tragédií
pod kterými i přízeň padá.
Mozoly -
jen z elegance kytary
do poezie prodáváme.

Marně
nám zbyde
jen na bolest a ač bych chtěla,
na šťastný blues
to nedotáhnem.

-

Ty
netušíš,
že z levého
s láskou
se časem stane pravý.

Vždyť stmívá se

a pohledy slepých
se také nikdy

zcela nespojí

pokud jim nevěříš


srdcem.

***

To stačí jen
uzobnout zevnitř

a neodejít.


Vždyť někdo zde byl
po celý čas

a žije.


Tohle věz,
až budeš plakat pro nic.


Ty moje krásná

povrchová

říše.




Copyright © Viviana Mori
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 child of the starlight child of the starlight | Web | 4. března 2009 v 17:11 | Reagovat

Taky jsem " dítě podzimu."

Ta báseň je hezká, ale být člověkem pro kterého jsi to psala, pochopil bych to asi víc, a to by nebylo vůbec na škodu. :)

Moc hezké.

... taky způsob jak trávit první jarní den.

Ale já už z toho vyrostl!?... zní to divně na to že je mi patnáct let. :)

2 Viviana Mori Viviana Mori | 4. března 2009 v 20:19 | Reagovat

No vidíš, a já do toho teprve dorostla :-) Je mi 17 :-)

3 child of the starlight child of the starlight | 6. března 2009 v 18:07 | Reagovat

... každej to má jiný. :)

Mě už bude šestnáct :D :P

Fujky, to je neheký jak je ten čas takovej sprintér. Klid, čase, nikam nepospíchej... klidně jsi chvilku dej voraz. ... hrozný. Je hold ten čas pracovitej :D

4 Skeeve Skeeve | E-mail | Web | 11. března 2009 v 17:42 | Reagovat

Moc hezká "symfonie"... Kéžbych i já měl talent :(  Sám nemohu dopsat ani mou rozepsanou báseň, která nemá ani jméno, která za nic nestojí....

5 Hwi Nori Hwi Nori | Web | 9. června 2009 v 20:10 | Reagovat

Dokonalá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama