Putanesca, aneb co dům dá :-)

7. února 2009 v 15:24 | Hvězda na příkou (utajená existence)

Z poutí padlé hvězdy - Výpisek třetí

(upozornění Viviany Mori: Tuto historku nepíší lidé oplývající zdravým rozumem, je tedy možné, že některé věci nejsou podloženy pravdou, proto prosím nebrat počiny zde psané jako trestný čin. Blog zaručuje, že žádný obchod z řetězce Albert neprodělal škodu způsobenou nevítanými žrouty i smrdutými výpary. Děkujeme)


Putanesca, aneb co dům dá

+ pár hříchů (pšššššššššš)


Měla jsem hlad. S přáteli jsem si vyrazila nakupovat do Alberta. Ach, to je tak nechutně přízemní, já vim. No, nicméně aby z toho nebyla taková všední událost, zamířila jsem k pultu s anglickými rohlíky. Já je totiž fakt můžu. No jo, tak dva jsem si naložila do pytlíku, který mi mimochodem kamarádka musela vlastníma rukama zachránit, protože kámoš zase dělal srandičky a chtěl soutěžit, kdo si do něj více uprdne. No myslím, že vyhrál. Pytlík nepřežil a pevně doufám, že pečivo nenačichlo... (samozřejmě že prděl do JINÉHO prázdného pytlíku, ne na mé rohlíky! ale rozumějte...ten smrad....)


Když se dostatečně vyblbnul, vzal si taky jeden rohlík poctěný slaninou a sýrem. No jo, jenže ten pablb se ani nenamáhal je zabalit a odnést k pokladně, a začal je jíst rovnou tam. Před lidmi, před Bohem, před sekuriťáky... Tak jsem na něj trochu zírala jak puk a chtěla ho seřvat, jenže on na mě ukázal, začal se tlemit a řiká mi "Hele vem si taky, zaplatíš méně než se najíš..."

Nějak si řikám, že ho vlastně nikdo neokřikuje, tak proč bych si nemohla dát taky. Tak jsme tam oba začli pojídat rohlíky, chodily od regálu k dalším a ani jsme nepostřehli, že ta naše kámoška se od nás z nějakého neznámého důvodu oddělila.

Ostatní věci už jsem zaplatila, to jen rohlíky stáli za takové riziko...



Můj kámoš hlásá: Stejně všechno co zaplatíme
nakonec vyserem.



No dobře, uznávám že nemám normální přátele.

Ještě jsem si koupila nutellu, tabulku čokolády, dva pudingy se šlehačkou a pár nějakých drobností. Dietka nebude.


Doma jsem se snažila kuchtit. Našla jsem nějaké cornflakesy a čokoládovo- oříškové müsli. Tak jsem to sesypala dohromady a utvořila z toho takovou hnědo žlutou sypkou směs. Mohla bych to takhle sníst, jenže mi to připadalo moc suché. Tak jsem vzala ty dva pudingy se šlehačkou, co jsem si v tom albertu koupila. Jeden byl vanilkáč a druhý čoko.... Takže to vlastně dokonale ladilo k barvám směsi. Smíchala jsem tam i ty dva pudingy a šlehačku pěkně rozetřela. Vypadalo to jak blitka, ale to přeci neznamená, že to nemůže dobře chutnat. Primissimo. Nakonec jsem si říkala, že by měla více vyniknout ta čokoládová chuť, tak jsem tam nababrala i tu nutellu... Respektive tu, kterou jsem ještě nevylízala.


Takže to jsme měli. No joo, jenže já si říkala: "Takhle to nebude držet moc pohromadě, musim tam dát něco, aby se to dalo péct."

Přemýšlela jsem a říkala si: "Co se dává do směsi na pečení?... No jasně, vejce!"

Takže do směsky přibylo vajíčko. Jen tak, syrové, studené a slizké vajíčko.

Směj byla hotova!

Na pár minut do mikrovlnky a může se podávat...




A co na to říkali známí? Noooo, patrně nejprve to, že vzhled není vše. A potom už...ehm.... jaksi neříkali nic.

Nevím, ale jejich poslední kroky jsem viděla mizet na WC.
A to za to ani nemuseli platit.

Svět je zvláštní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janik Janik | 7. února 2009 v 15:32 | Reagovat

Tedy, to vám povím, že nejdříve se mi sbíhaly sliny, sladký je totiž moje, ale potom ... no, nedivim se, že tak pospíchali :-D

2 LuKa LuKa | 7. února 2009 v 15:57 | Reagovat

Prej bych nejedl :-D jinak je to dobře napsané podle mě :)

3 Poppet Poppet | Web | 9. února 2009 v 0:27 | Reagovat

Zajímavé. Takový vulgárnější pejsek a kočička. :D

4 child of the starlight child of the starlight | Web | 10. února 2009 v 5:21 | Reagovat

Kamarád má zábavný přístup k nakupování....  asi bych se tam složil smíchy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama